Indiánská

Mytologie všech národů v sobě ukrývá poklady lidské duše, tradici vyprávějící o neviditelných dimenzích světa, v němž žijeme, a o neviditelných dimenzích v nás samotných. To důležité je očím neviditelné a lze to vidět skutečně jen srdcem. Severoameričtí indiáni nejsou výjimkou, a proto je třeba ponořit své srdce do jejich pestrých příběhů, i když jsou poničeny zubem času, změnou způsobu jejich života „díky“ příchodu evropské kultury a technické civilizace. Dnes už se tyto příběhy nevyprávějí kolem praskajícího ohně v mrazivém počasí severoamerické zimy, a my můžeme najít jen jejich střípky zapsané v knihách. Je nepochybné, že mýty nelze brát doslova, ale že je třeba naučit se jazyku symbolů a umět je „přeložit“ a interpretovat. Ti, kdož chtějí staré mýtické příběhy chápat doslovně, nikdy jejich poklad nezískají, a pravděpodobně nezískají ani poklad vlastního nitra, protože to, stejně jako mýty, nemluví exaktním jazykem, ale jazykem intuice, oné velké lásky k posvátnému. Severní Amerika je obrovským územím, na němž žily desítky kmenů, od Aljašky až po Mississippi. Jejich dialekty se rozdělují do patnácti jazykových rodin a jednotná nit mytologie neexistuje. Lze však vysledovat některé společné znaky a paralely i s mytologiemi z jiných částí světa.

Medicína přírodních národů je pro nás v současné době jen velmi obtížně uchopitelná, neboť postrádá systematická a racionální schémata a nahrazuje je intuicí, zkušeností a kontaktem s neviditelným, duchovním světem, jenž je považován za stejně nebo spíše více skutečný, než je svět viditelný. Pohled na nemoc a její léčení vycházel ze základního vnímání okolního světa, které je velmi podobné u všech domorodých kmenů Severní Ameriky. Zahrnuje systém čtyř prvků nebo směrů, které odpovídají čtyřem světovým stranám: severu, jihu, východu a západu. Tyto čtyři směry doplňují ještě dvě síly, a to nahoře Otec nebo Velký Duch a dole Matka Země. Východ je spojen se světlem moudrosti, svěžestí, jarem, mírem a porozuměním. Z jihu přichází síla života, plodnosti, růstu a tepla. Západ představuje zralost, podzimní déšť, bouřku a věci, které směřují ke konci. Ze severu přichází chladný očišťující vítr, pevnost a vytrvalost, sever představuje cestu rozumu. Člověk byl považován za bytost, která má fyzickou a duchovní část, fyzické obtíže nikdy nebyly oddělovány od duchovního světa. Indiáni říkali, že pokud je člověk dobrý a spravedlivý, jeho duch je silný a zdravý, a to se projevuje i na fyzickém těle. Pokud je někdo sobecký, zbabělý a líný, vytváří tím disharmonii a stává se náchylným k vážným chorobám, fyzickým i psychickým.