Cosimo de Medici (10. dubna 1389 – 1. srpna 1464) též nazývaný Il Vecchio (Starý) pocházel z rodu Medici a byl florentským bankéřem a neoficiálním vládcem města. Syn Givanniho di Bicci de ´Medici.
Florentská signorie, tvořená příznivci rodu Albizzi, poslala roku 1433 Cosima a jeho mladšího bratra Lorenza do vyhnanství. Roku 1434 se díky vítězství svých příznivců ve Florencii a vlivu papeže Evžena IV. vrátil do města. Medicejští poté vystřídali rodinu Albizzi a stali se neoficiálními vládci města. Oficiálně zůstalo zachováno republikánského zřízení – signorie a Cosimo stejně jako jeho otec se o úřady prakticky neucházel, pouze v případě, byl-li o to požádán (3x vykonával po dobu 2 měsíců funkci gonfaloniéra).
Velmi se zasloužil o rozvoj obchodu, ale také věd a umění, založil platónskou akademii ve Florencii. Financoval mnoho významných soukromých i veřejných staveb, mezi něž patří například palác Medici-(Riccardi) nebo kostel San Lorenzo, jehož přestavbou pověřil geniálního architekta Filippa Brunelleschiho. Tím, že nashromáždil velké množství knih a rukopisů, které zpřístupnil svým přátelům humanistům, položil základy medicejské knihovny (Bibliotheka Medicea Laurenziana), která se stala vzorem pro podobné instituce včetně o generaci mladší vatikánské knihovny. Florentská signorie mu po smrti udělila titul Pater patriae - Otec vlasti, přiznaný kdysi Ciceronovi.
Roku 1439 Cosimo umožnil, aby papež Evžen IV. přenesl do Florencie koncil, který se dosud konal ve Ferraře, kde vypukl mor. Na florentském jednání, které navštívil sám byzantský císař Jan VIII. a konstantinopolský patriarcha Jósefos, byla uzavřena tzv. florentská unie mezi východní a západní církví. Účastníky koncilu včetně Cosima Il Vecchia zachytil malíř Benozzo Gozzoli na stěnách kaple v paláci Medici-Riccardi ve známém výjevu Klanění tří králů.