Severská

Když dva vlci z železného háje zhltnou slunce a měsíc, hvězdy zmizí z nebe.
Potom se začnou země a všechny hory chvět tak, až se vyvrátí stromy, skály se
zřítí a všechny okovy a pouta prasknou a přervou se. Tehdy se osvobodí vlk Fenri.
Z moře se vynoří had Jörmungand. Surt vyrazí v čele šiku synů Múspellu a Loki
připluje na lodi z neostříhaných nehtů nebožtíků Naglfar spolu s mrazivými obry.
Všechny síly zla se sjednotí na Vígrídské planině. Tehdy Heimdall mocně zaduje
na svůj roh a započne soumrak bohů.

Proti mocnostem zla se postaví všichni bohové a einherjové v čele s Ódinem.
Z pětisetčtyřiceti bran Valhaly vyrazí osmset einherjů z každé, do litého
boje s vlkem. První padne Frey, neboť neozbrojený proti Surtovy nemá šanci.
Týr zahyne v boji s nestvůrným psem Garmem. Thór zasadí smrtící úder hadu
Jörmungandovi, ale pokryt jeho jedem udělá devět kroků a umírá. Ódin statečně
vyráží vsříc vlku Fenrimu a vrhá po něm svou mocnou zbraň, kopí Gungnir, ten
však rozevře chřtán od země k nebesům a Ódina pozře. Je pomstěn Vídarem,
který Fenrimu přišlápne tlamu a rozpůlí mu vejpůl. Poslední souboj svádí Loki
s Heimdallem, oba se navzájem zabijí. Bohové, einherjové i lidé umírají pod
strašným ohněm, který na ně uvrhne Surt.

Avšak několik Ásů přežije. Zničená země bude nahrazena novou, z moře vyvstalou,
krásnou a věčně zelenou zemí, v níž budou bydlet ti, kteří přežili: Vídar a
Váli, Thórovi synové Módi a Magni, z Helu se navrátí Baldr a Höd. Také Dva lidé
přežijí, muž a žena, které ukrýval strom Yggdrasil. Ti zalidní nový svět.



Vědmina píseň:

Znovu však vidím zvedat se z moře
zelenou zemi jak v začátku věků.
Nad proudy vod orel poletuje,
který ze skal rád po rybách slídí.

Ásové se scházejí na Idské pláni,
hovoří spolu o hrozné sani,
vzpomínají velkých věcí,
starých run vládce světa.

Nyní se najdou na travnaté pláni
zas zlaté kostky, jež k zábavě byly
v počátku věků vládnoucím rodům.