denník nejlepší
Ferdinand Victor Eugène Delacroix [Delakrua] (26. dubna 1798, Charenton-Saint-Maurice, Francie – 13. srpna 1863, Paříž, Francie) byl nejvýznamnější francouzský malíř období romantismu, jedna z největších osobností světového malířství 19. století.
Eugène Delacroix ilustroval různé práce Williama Shakespeara, skotského spisovatele Waltera Scotta a německého spisovatele a básníka Johanna Wolfganga von Goetha. Známý je též jeho Deník, v němž vyjadřoval své názory na výtvarné umění, literaturu a hudbu.
V jeho malířském díle nalezneme portréty, obrazy s náboženskými podměty, scény z historie nebo z literatury. Občas se zde objevují i přírodní náměty - např. květiny nebo krajiny. Nejvíce ho však proslavil obraz Svoboda vede lid na barikády (1830; k vidění níže) nebo slavný portrét Frédérica Chopina (1838).
Obsah[skrýt] |
[editovat] Život a dílo
Delacroix se narodil u Saint-Maurice-en-Chalenconu, Ardèche départementu, v Rhône-Alpes v jižní Francii. Existují dohady, že jeho pravým otcem nebyl Charles Delacroix, ale francouzský politik Charles Maurice Talleyrand-Périgord, rodinný přítel, jemuž se Eugène podobal jak vzhledově, tak povahou. Jeho výchova probíhala v Louis-le-Big, kde se naprosto zamiloval do malířství a vyhrál několik cen za kreslení. V roce 1815 začal být žákem Pierre-Narcisse Guérina, který ho učil malovat v neoklasickém stylu Jacques-Louise Davida, ale mladého Delacroixe spíše přitahoval barvitější a bohatší styl vlámského malíře Petera Paula Rubense (1577-1640) a francouzského umělce Théodora Géricaulta (1791-1824), jehož práce zpadaly do začínajícího romantismu.

První větší úspěch získal v roce 1822 obrazem Dante a Vergilius v pekle, který byl s obdivem přijat na pařížském Salónu 1822. To Delacroixe velmi povzbudilo k další práci. Další velký úspěch přišel o dva roky později s obrazem Vraždění na Chiu, který rozpoutal značnou diskusi v malířských kruzích.
V roce 1832 se vydal do Španělska a severní Afriky, což ovlivnilo velkou část jeho budoucích obrazů. Mnoho jeho pozdějších obrazů bylo založeno právě na zážitcích z této výpravy. Jako součást diplomatické mise do Maroka se vydal i do Alžírska, kde byl fascinován zdejšími zvyky, zvláště tradičními oděvy. I Alžírsko se stalo důležitým zdrojem pro náměty jeho děl.
Největším zdrojem jeho inspirace byla však Afrika, kde rád kreslil místní ženy a dívky. Vadilo mu však, že dívky mají zakrytou hlavu nejčastěji černým pláštěm. Maloval i množství židovských žen, například židovské nevěsty.
Eugène Delacroix byl již za svého života dost oblíbený a díky Talleyrandově přízni dostával často vládní zakázky. Jeho výtvarný styl je dynamický, barvitý a díky své dramatičnosti působí silně na city. Jeho slavný obraz Svoboda vede lid na barikády (1830) odráží významný moment francouzských dějin, jimiž se Delacroix často zabýval - Francouzskou revoluci. Delacroix se nezajímal jen o historii, ale i o literaturu, filozofii a samozřejmě o výtvarné umění. Rád ve volných chvílích četl a četba mu byla často i inspirací k obrazům. Malířská tvorba Eugèna Delacroixe byla často kritizována, zejména zastánci tehdy panujícího novoklasického stylu, jehož představitelem byl Dominique Ingres.
Delacroix měl několik vztahů, nikdy však nebyl ženat ani o sňatku nepřemýšlel. Nadevše miloval přátele, s kterými trávil dosti volného času. Rád si zašel i do přírody.
Eugene Delacroix zemřel v Paříži ve Francii, kde byl i pohřben na hřbitově Père Lachaise.
[editovat] Galerie
Malý tygr hrající si s matkou (1830) |
Portrét Fryderyka Chopina (1838) |
Portrét Paganiniho (1832) |
|
Šílená žena (1822) |
Lov na lvy (1861) |
||
Marocký sultán - jedno z děl, které je inspirováno Delacroixovou cestou do severní Afriky |