Jack London (12. ledna 1876 – 22. listopadu 1916) byl americký spisovatel. Vlastním jménem se jmenoval John Griffith Chaney, narodil se v San Franciscu.
Jack žil od mládí dobrodružným životem. Byl námořníkem, zlatokopem, členem pobřežní rybářské hlídky i pirátským lovcem ústřic. Procestoval Spojené státy jako tulák - hobo. V době zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale později využil zkušeností ze severu ve svých povídkách a knihách.
Začal studovat na univerzitě, studium však nedokončil. Od dětství četl dobrodružnou literaturu, kterou později začal i sám psát. Zpočátku neměl úspěch - jeho styl psaní byl drsný a nezvyklý, a pro vydavatele nepřijatelný. Postupně se však prosadil, nejprve svými povídkami z Aljašky a později vydával i romány. Byl nadšeným socialistou, členem socialistické strany a odborů.
Psal námořní povídky, povídky a romány z aljašské přírody a podobně drsných prostředí lidské civilizace. Stal se i válečným zpravodajem v Rusko-japonské válce. Další oblastí byla díla se sociální tematikou.
Jack London se stal postupně známým a uznávaným spisovatelem, zřejmě nejlépe placeným ve své době. Zbohatl, postavil si jachtu a vydal se na cestu kolem světa. Žil na svém ranči v Měsíčním údolí v Kalifornii. Přes své velké příjmy měl stálé finanční potíže, celý život také bojoval s alkoholismem. Podle některých zdrojů nakonec spáchal sebevraždu (předávkování morfiem, kterým chtěl potlačit bolesti). Z vyjádření jeho dcery, z názoru historika a z dopisu, který napsal v den smrti, však vyplývá, že zemřel nešťastnou náhodou. Podle doslovu starého českého vydání Železné paty krátce před smrtí jeho ranč - také významné komunitní centrum - shořel a k jeho smrti přispělo také bída.
Jeho román Železná pata je považován za možná nejsilnější socialistický román všech dob, jde o dílo opatřené značně rozvinutým poznámkovým aparátem a s takovou mírou autenticity, že není možné odhadnout, zda si něco vymýšlel či nikoliv. Soudobý editor Penguinu Jonathan Auerbach upozorňuje, že díla si velmi povšiml Trotský, na nějž mohly udělat velký dojem líčení krutosti hutného a vykrystalizovaného korporátního fašismu a že mohly neblaze působit některé hrdinské a ženské archetypy, ale v zásadě jde o dílo značne prorocké v mnoha aspektech o kapitálu, moci a možnostech a mechanismech společenského vývoje platné dodnes, schopné postulovt nosnou kompetitivní strategii (kterou se inspirovalo například španělské družstvo Mobiot které dodnes roste, dodnes rozšiřuje své aktitivy, vyplácí renty a penze). I díky němu a dalším výrazným autorům této doby vznikla isnpirativní díla protagonistů nové ekonomické školy - C.H.Douglase, Henryho George a Silvio Gesella, jež se věnují proíblému zvanému seigniorage.