Jim Morrison (8. prosince 1943, Melbourne, Florida, USA – 3. července 1971, Paříž), plným jménem James Douglas Morrison, byl americký zpěvák a básník, leader rockové skupiny The Doors.
Morrison pocházel z rodiny námořního důstojníka George Stephena Morrisona, to však znamenalo neustále stěhování z místa na místo. Otec nebyl neustále doma. Proto se hlavou rodiny stala maminka Clara Morrisson. Oba jeho rodiče byli striktní a konzervativní a Morrison s nimi nevycházel dobře, později dokonce na otázku týkající se jeho rodičů odpověděl nepravdivě, že zemřeli. Měl bratra Andyho a sestru Anne. Maturoval v Alexandrii ve Virginii. Roku 1964 začíná studovat na filmové fakultě v Los Angeles (UCLA). Před ukončením každého ročníku studenti promítali profesorům své práce. Jimův snímek však dostal podprůměrné hodnocení. Neúspěch ho ranil a druhý den oznámil odchod ze školy. V létě roku 1965 potkal Jim na Venice Beach v L. A. Raye Manzareka, Jim mu ukázal několik svých písniček a Ray po něm chtěl, aby nějakou zazpíval. Sedli si do písku a Jim mu se zavřenýma očima zazpíval píseň Moonlight Drive. Ray byl nadšený. To odstartovalo myšlenku založení kapely The Doors, jejíž název měl Jim už dávno promyšlený (použil úryvek z knihy "Marriage of Heaven and Hell" básníka Williama Blakea, velmi často je nesprávně uváděn jako "autor" této citace Aldous Huxley, který také jen "kopíroval"). Čtveřici The Doors tvořili zpěvák Jim Morrison, klávesista Ray Manzarek, kytarista Robby Krieger a bubeník John Densmore.
Jimovou životní láskou byla Pamela Courson, které říkal „vesmírná družka“. Měl sice spoustu milenek, ale k ní se vždycky vracel, byla jeho múzou a láskou. Dokonce měl čarodějnickou svatbu s šéfredaktorkou rockového časopisu Patricií Kennealy. Měl také údajně poměr s Janis Joplin a dalšími. Jim miloval poezii, hltal Nietzscheho, Kerouaka a chtěl žít jako nesmrtelný hrdina Dean Moriarty. Denně si zapisoval své nápady a sny. Sám psal poezii, mezi nejznámější patří An American Prayer nebo The Lords, The New Creatures, Wilderness a další. Většinu z nich vydal na vlastní náklady a jen ve velmi malém množství, které rozdal mezi své nejbližší. V jeho textech se objevovaly motivy hrůzy, násilí, sexu, vzpoury, zániku a smrti, na pódiu se po počáteční plachosti stal velice charismatickou osobností. Jeho vystoupení byla nezapomenutelným zážitkem - šplhal po oponách, vrhal se po hlavě do davu, věřil, že rockový koncert je něco na způsob rituálu. Obecenstvo přiváděl k šílenství neustálým zasahováním do rytmu hudby a průběhu koncertu. Nutno však dodat, že za tento poměrně nelichotivý obraz Jima může z velké části Oliver Stone a jeho film The Doors z roku 1991. Ten velice nelibě nese Ray Manzarek, podlě něhož byl Jim inteligentní kluk s velký smyslem pro humor, jehož chování bohužel ovlivňoval alkohol a špatní "kamarádi".
Jim Morrison - podobně jako mnoho dalších zpěváků téže doby - hodně pil alkohol a užíval halucinogenní drogy, (LSD, a to v mnohem větší míře než u ostatních členů kapely), známa byla i jeho obsese smrtí. Jeho postoj k životu inspiroval i několik dalších významných osobností. Neustále nosil kožené kalhoty s dírkou na zadku, které se po jeho smrti staly ikonickým znakem jiných rockových skupin a rockových příznivců.
S Jimem byla vedena řada soudních sporů o otcovství, byl odsouzen za veřejné pohoršování a obscénní vystupování na pódiu (Miami, 1969). Pro mladé publikum se stal Morrison modlou, byl zvolen mužem s největším sex-appealem v anketě časopisu Rock 'n Roll. Během svého života se nazval Ještěřčím králem (báseň The Lizard King) a Mr. Mojo Risin' (L.A. Woman).
Jim žil velice naplno, časté koncertování a divoký život se podepsaly na jeho zdraví. Měl všeho dost, nechtěl být sexuálním symbolem, chtěl aby lidé chodili na jejich koncerty poslouchat hudbu a texty a ne jen kvůli jeho osobě. Nechal si narůst vousy a velice přibral, bez lahve whiskey se už téměř nikam nehnul.
V roce 1971 se opět vrátil k Pamele a společně se rozhodli odjet na čas do Paříže. Chtěl jen psát poezii a odpočinout si po nahrání posledního společného alba The Doors L. A. Woman. Toto album se kapela rozhodla nahrát ve své staré zkušebně, kde kdysi začínali, je nahrané naživo - téměř najednou a kapela si jej sama produkovala.
V Paříži nakonec Jim Morrison umírá. Jako příčina smrti byla oficiálně uvedena srdeční zástava. Hypotéza, že šlo o předávkování drogami, nebyla jednoznačně potvrzena. Byl nalezen mrtvý ve své vaně. Někteří lidé[zdroj?] věří, že Morrison stále žije v ústraní se svou ženou Pamelou Courson, ale tato verze je velmi nepravděpodobná, neboť Pamela zemřela tři roky po Jimovi na předávkování drogami.
O životě Jima Morrisona a The Doors pojednává například kniha Jerry Hopkinse a Daniela Sugermana „Nikdo to tu nepřežije“ orig. No One Here Gets Out Alive poprvé vydaná v roce 198